Ovce
Prodáváme jehňata jak na výpas zahrad a travních ploch, tak jatečná na zabití. aktuální nabýdku najdete na naše nabýdka.
Merinolandschav
Plemeno bylo vyšlechtěno v jižním Německu křížením importovaných jemnovlnných ovcí s místními ovcemi a plemenem zaupel, do roku 1950 známé pod názvem ovce württemberská. Plemenem merinolandschaf bylo uznáno v polovině dvacátého století. V minulosti se podílelo na vzniku mnoha plemen. Plemeno je rané, ovce jsou velkého tělesného rámce s kombinovanou užitkovostí, chodivé, vlna bílá, sortiment AB-B (23 -27 mm). Rouno polouzavřené, hlava středně dlouhá a ne příliš široká. Uši dlouhé, široké a mírně svislé. Na čele má typickou vlněnou šešulku . Hrudník hluboký a přiměřeně široký. Hřbet dlouhý, středně široký, který přechází v mírně sraženou záď. Končetiny jsou ve srovnání s merinem delší, spěnkové klouby pevné, paznehty středně tvrdé. Vnější a vnitřní kýta průměrně osvalená. Obě pohlaví bezrohá. Zvláštností je asezónnost říje (téměř celoroční plodné období). Jehnice lze při dobrém odchovu zapouštět již v deseti měsících věku. Předností plemene je nízký výskyt tuku v jatečných trupech vykrmovaných jehňat, a proto se výkrm může provádět do vyšší porážkové živé hmotnosti 40-45 kg. Bahnice se vyznačují velmi dobrými mateřskými vlastnostmi a mléčnou užitkovostí. Živá hmotnost bahnic 65-75 kg, beranů 90-120 kg. Ovce jsou vhodné jak pro oplůtkový, tak pro jiné způsoby pastvy. Zlepšení celkové zmasilosti jatečných jehňat lze docílit křížením s masnými plemeny. Plemeno je vhodné k chovu v nížinných a podhorských oblastech. V ČR je chováno od druhé poloviny osmdesátých let dvacátého století.
Plodnost na obahněnou ovci 160-180 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 30-35 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 280-300 g, roční stříž potní vlny bahnic 4,5 - 5,0 kg, beranů 5,0 - 7,0 kg, roční délka vlny 10-15 cm, výtěžnost vlny 50-55 %.
Suffolk
Anglické polojemnovlnné černohlavé masné plemeno s krátkou vlnou. Vyšlechtěné v 19. století z původních ovcí plemene norfolk s berany plemene south down. Plemenem byly uznány v roce 1810, plemenná kniha založena v roce 1887. Je většího tělesného rámce s hlubokým hrudníkem na středně dlouhých, dobře osvalených končetinách. Hlava, nohy, paznehty černé, vlna bílá nebo mírně nažloutlá, rouno polouzavřené s ojedinělým výskytem černých vlnovlasů, sortiment B-C (25-33 mm). Hlava černá a mírně klabonosá, zejména u beranů, nohy černé a porostlé černou krycí srstí. Obě pohlaví bezrohá. Mateřské vlastnosti a mléčnost bahnic dobrá. Ovce i berani se vyznačují dlouhověkostí, pevnou konstitucí a dobrým zdravím. Plemeno vhodné i do drsnějších klimatických podmínek podhorských oblastí. Pro své dobré užitkové vlastnosti se hodí k užitkovému křížení téměř se všemi plemeny. Vývinem a růstem se řadí mezi poloraná plemena. Jehnice lze zapouštět při dobrém odchovu v 10-12 měsících věku o hmotnosti 50-55 kg. Živá hmotnost bahnic 75-85 kg, beranů 100-130 kg. Výška v kohoutku 70 cm, kříži 68 cm, délka těla 100 cm, obvod hrudníku 130 cm. Ovce jsou vhodné pro oplůtkový i jiné způsoby pastvy, včetně celoročních pastevních systémů. Plemeno je celosvětově rozšířeno, vyskytují se různé typy s rozdílným tělesným rámcem i zbarvením (anglický, americký, australský apod.) Berani anglického typu mají kohoutkovou výšku 70-80 cm, amerického 100-110 cm, jsou delší a váží až 180 kg, bahnice okolo 140 kg. V ČR se běžně využívá k užitkovému křížení již 30 let.
Plodnost na obahněnou ovci 170-180 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 35-38 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 330-380g, roční stříž bahnic 3,5-4,5 kg, beranů 4,5-5,5 kg, délka vlny 7-9 cm, výtěžnost vlny 50-55 %
Švýcarská alpská ovce
dovezená v roce 2003 do České republiky v počtu 11 kusů (10 bahnic, 1 beran). Ovce jsou chovány ve Švýcarsku v Alpách v nadmořské výšce 1800-2500 metrů. Je to velmi odolné zvíře vůči povětrnostním podmínkám. Ve Švýcarsku je chováno celkem 480 tisíc kusů ovcí z toho 86% činí toto plemeno. Mají výbornou plodnost, (většinou dvojčata) jsou velice dobré matky a mohou mít jehňata 3x za dva roky. Vyznačují se vysokým rámcem, u bahnic činí váha v dospělosti 100-120Kg , berani 130-150Kg. Je to ovce vhodná do horských nebo podhorských oblastí; kde jsou tvrdší podmínky na chovy ovcí. V České republice jsou berani tohoto plemene, jak na Šumavě, tak v Beskydách, Jeseníkách a od letošního roku v Krkonoších. Stav stáda k roku 2010 činí 57 bahnic a 4 berani (různých linií)
Plodnost na obahněnou ovci 160-180 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 30-35 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 280-300 g, roční stříž potní vlny bahnic 4,5 - 5,0 kg, beranů 5,0 - 7,0 kg, roční délka vlny 10-15 cm, výtěžnost vlny 50-55 %.
Suffolk
Anglické polojemnovlnné černohlavé masné plemeno s krátkou vlnou. Vyšlechtěné v 19. století z původních ovcí plemene norfolk s berany plemene south down. Plemenem byly uznány v roce 1810, plemenná kniha založena v roce 1887. Je většího tělesného rámce s hlubokým hrudníkem na středně dlouhých, dobře osvalených končetinách. Hlava, nohy, paznehty černé, vlna bílá nebo mírně nažloutlá, rouno polouzavřené s ojedinělým výskytem černých vlnovlasů, sortiment B-C (25-33 mm). Hlava černá a mírně klabonosá, zejména u beranů, nohy černé a porostlé černou krycí srstí. Obě pohlaví bezrohá. Mateřské vlastnosti a mléčnost bahnic dobrá. Ovce i berani se vyznačují dlouhověkostí, pevnou konstitucí a dobrým zdravím. Plemeno vhodné i do drsnějších klimatických podmínek podhorských oblastí. Pro své dobré užitkové vlastnosti se hodí k užitkovému křížení téměř se všemi plemeny. Vývinem a růstem se řadí mezi poloraná plemena. Jehnice lze zapouštět při dobrém odchovu v 10-12 měsících věku o hmotnosti 50-55 kg. Živá hmotnost bahnic 75-85 kg, beranů 100-130 kg. Výška v kohoutku 70 cm, kříži 68 cm, délka těla 100 cm, obvod hrudníku 130 cm. Ovce jsou vhodné pro oplůtkový i jiné způsoby pastvy, včetně celoročních pastevních systémů. Plemeno je celosvětově rozšířeno, vyskytují se různé typy s rozdílným tělesným rámcem i zbarvením (anglický, americký, australský apod.) Berani anglického typu mají kohoutkovou výšku 70-80 cm, amerického 100-110 cm, jsou delší a váží až 180 kg, bahnice okolo 140 kg. V ČR se běžně využívá k užitkovému křížení již 30 let.
Plodnost na obahněnou ovci 170-180 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 35-38 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 330-380g, roční stříž bahnic 3,5-4,5 kg, beranů 4,5-5,5 kg, délka vlny 7-9 cm, výtěžnost vlny 50-55 %
Švýcarská alpská ovce
dovezená v roce 2003 do České republiky v počtu 11 kusů (10 bahnic, 1 beran). Ovce jsou chovány ve Švýcarsku v Alpách v nadmořské výšce 1800-2500 metrů. Je to velmi odolné zvíře vůči povětrnostním podmínkám. Ve Švýcarsku je chováno celkem 480 tisíc kusů ovcí z toho 86% činí toto plemeno. Mají výbornou plodnost, (většinou dvojčata) jsou velice dobré matky a mohou mít jehňata 3x za dva roky. Vyznačují se vysokým rámcem, u bahnic činí váha v dospělosti 100-120Kg , berani 130-150Kg. Je to ovce vhodná do horských nebo podhorských oblastí; kde jsou tvrdší podmínky na chovy ovcí. V České republice jsou berani tohoto plemene, jak na Šumavě, tak v Beskydách, Jeseníkách a od letošního roku v Krkonoších. Stav stáda k roku 2010 činí 57 bahnic a 4 berani (různých linií)